Věž Novoměstské radnice
Stavba Novoměstské radnice začala brzy po založení Nového Města pražského roku 1348. Karel IV. sledoval velkorysý urbanistický záměr plynoucí z jeho představy budoucnosti Římské říše, která by se měla rozšiřovat směrem na východ a jejímž hlavním městem by byla Praha.
Roku 1419 se Novoměstská radnice stala dějištěm prvního ozbrojeného střetu mezi katolíky a vyznavači víry pod obojí, jímž začala husitská revoluce. Procesí vedené kazatelem Janem Želivským a Janem Žižkou se před radnicí zastavilo a dožadovalo se propuštění svých stoupenců, kteří tu byli uvězněni. Když mu z radnice odpověděli kamením, vtrhl dav dovnitř a z oken vyhodil purkmistra, dva konšely a několik měšťanů. Jejich těla dopadla na kopí a sudlice husitů. Ti, kteří pád přežili, pak byli dobiti na zemi.
Roku 1456 byla dokončena radniční věž, kde byl později zavěšen zvon odlitý Brikcím z Cimperka, a byla zřízena kaple zasvěcená Panně Marii a sv. Václavu. Teprve roku 1559 nabyla radnice podoby, kterou známe dnes, s příznačným renesančním trojštítem, jímž je zakončena fasáda jižního křídla, a s bohatě zdobeným kamenným portálem.
Radnice nebyla jen správním střediskem Nového Města. Roku 1609 se tu sešli protestantští stavové, aby císaře Rudolfa II. přiměli vydat Majestát, který by zaručoval náboženské svobody. Budova také sloužila dlouhou dobu jako vězení. Na odsouzení tu v letech 1694 - 1695 čekal vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký Kozina.
Roku 1784, kdy Josef II. rozhodl o spojení pražských obcí, byl novoměstský magistrát zrušen a objekt se stal sídlem zemského trestního soudu. Až do začátku našeho století zasedaly ve velkém sále porotní soudy. Politicky nejvýznamnější byl proces s Omladinou roku 1894, v němž bylo na základě vykonstruovaného obvinění odsouzeno téměř sedmdesát osob, hlavně z řad radikálních studentů, mezi nimi např. Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann.
Věž, která je dominantní částí radniční budovy, je vysoká 42 metrů a byla postavena tak, aby z ní bylo možno dohlédnout za městské hradby. Po požáru roku 1559 byla původně gotická klenba nahrazena klenbou hřebínkovou, a gotická okna spodních pater byla nahrazena pravoúhlými okny s renesančním ostěním. Věžní ochoz je ve výšce 246, 44 m. n. m. a vede na něj 221 schodů.
1. 11. 2018, Praha - Nové Město, Karlovo náměstí