Švédsko
Štokholm, hlavní město Švédska leží v místech, kde je 120 km dlouhé členité jezero Mälaren propojeno se zátokou Baltského moře. Rozkládá se částečně na pevnině, částečně na 13 ostrovech vzájemně spojených mosty. Bývá označován jako „Benátky severu“.
Na desátý den jsme měli u lodní společnosti objednaný výlet, ale prý pro nedostatek zájemců byl zrušen a tak jsme se do centra města vydali sami.
Prošli jsme elegantní městskou čtvrtí Östermalm s velkou fontánou.
Dále jsme minuli Oskarův kostel (Oscarkyrkan) s 80 metrů vysokou věží a zašli se podívat na ostrov Djurgärden, kde sídlí Severské muzeum kulturní historie. Budova byla postavena v letech 1889 až 1907 a posláním muzea je uchovávat a žít vzpomínkami na život a práci od 16. století až do současnosti. Je to největší muzeum kulturní historie ve Švédsku. Sbírky obsahují více než 1,5 milionu položek.
Pokračovali jsme po nábřeží až k Berzelii Parku odkud je na jednu stranu krásný výhled na jedno ze Švédských národních námořních muzeí - Vasa muzeum (Vasamuseet). Ve svých prostorách představuje jedinou téměř plně dochovanou loď ze 17. století, která kdy byla zachráněna; válečnou loď Vasa. Ta se potopila při její první plavbě roku 1628.
A na druhé straně stojí Královské dramatické divadlo (Dramaten). Je to švédské národní divadlo, které ročně odehraje okolo jednoho tisíce představení. Divadlo sídlí od svého založení v roce 1908 do dneška v secesní budově na náměstí Nybroplan.
Parkem Kungsträdgården jsme se dostali ke kostelu Sv. Jakuba, který je věnovaný apoštolovi svatému Jakubovi Velikému, svatému patronu poutníků. Anglicky se tento název překládá jako Saint James’s Church a ve švédštině je to Sankt Jacobs kyrka. A protože švédština používá stejné jméno jak pro Jamesa, tak pro Jacoba, dochází často k mylnému označení tohoto kostela Sv. Jakob.
Prošli jsme kolem Královské švédské opery (Kungliga operan) a přes most Norrbro jsme se dostali až do samého srdce Štokholmu, do Starého města (Gamla Stan), jehož převážná část leží na ostrově Stadsholmen. Město pochází ze 13. století a až do roku 1980 se oficiálně nazývalo Město mezi mosty (Staden mellan broarna).
Prošli jsme nádvořím Královského paláce, ve kterém se nachází komnaty krále a ostatních členů švédské královské rodiny a kanceláře královského dvora. Palác je postaven v barokním stylu a stylizovaný jako římský palác.
A před Katedrálou sv. Mikuláše jsme našli první stánek se suvenýry, ve kterém jsem koupila magnetku na ledničku, kterou vozím mým rodičům z každé navštívené země.
Katedrála svatého Mikuláše (Sankt Nikolai kyrka) je nejstarší kostel nacházející se ve švédském hlavním městě. Katedrála je známa pod neoficiálními názvy Velký kostel (Storkyrkan) a Stockholmská katedrála (Stockholms domkyrka). Od 16. století je kostel evangelický. V roce 1942 se kostel stal sídelní katedrálou nově vytvořené štokholmské diecéze. Vzhledem k velikosti a poloze se katedrála stala místem konání důležitých událostí spojených s královskou rodinou (svateb, korunovací, pohřbů) a díky tomu od roku 1620 trvale nahradila katedrálu v Uppsale jako místo korunovace švédských panovníků.
Na zpáteční cestě k lodi jsme ještě navštívili Protestantský kostel (Hedvig Eleonora Församling), kde byla právě bohoslužba.
29. 7. 2018, Švédsko - Štokholm
Návrat
Při odplutí ze Štokholmu jsme měli možnost projít lodním terminálem, který svou povahou připomínal letištní haly a také jsme viděli obří trajekt, který ve svých útrobách převáží osobní i nákladní auta. Ale nejvíce jsme sledovali pobřeží, kde se již stromy a keře halily do podzimních barev. Loď důstojně plula mezi ostrovy a poloostrůvky tvořící členité pobřeží Švédska a my jsme vychutnávali klidnou plavbu s romantickým západem slunce.
Jedenáctý den byl vyhrazený plavbě na moři a my si mohli naplno užívat veškerou zábavu, kterou loď nabízela.
Dvanáctý den už bylo jen pozemní cestování domů. Měli jsme sice koupené jízdenky na vlak, ale Jana s Michalem nám velkoryse nabídli, že nás do Prahy svezou autem, neb tam stejně měli cestu. Jízdenky se přes aplikaci v telefonu daly v pohodě vrátit a tak jsme měli poslední kilometry bez stresů, za což Janě a Michalovi patří velké DÍKY!
30. - 31. 7. 2018, Baltské moře
Jak moc se loď houpe?
Za celou plavbu jsem měla jen asi 2x pocit, že se se mnou "zhoupla podlaha", ale bylo to tak málo znatelné, že jsem tomu nevěnovala větší pozornost.
A jednou u večeře jsme při vyplouvání cítili chvění a slabé vibrace. Bylo to způsobeno nejspíš tím, že loď při vyplouvání dělala obrat na místě o 180 st. a jídelna byla umístěna na zádi dost nízko (3. paluba) - tedy blízko motorům.
Jinak byla plavba klidná, pohodová a moc příjemná.
Mořská nemoc, kinetóza, nebo také nemoc z pohybu (angl. seasickness, sea sickness) je nevolnost způsobená pohybem lodě. Je to fyzický stav jedince, kdy vjem pohybu vestibulárním systémem nesouhlasí s vizuálními vjemy. Jinými slovy tento stav vzniká, když vnitřní ucho a oči společně odešlou do mozku různé signály a mozek si pak myslí, že se s člověkem "houpe celý svět".