Podzimní výlet do Karlových Varů
Koncem září jsem využila pozvání přátel a navštívila lázeňské město Karlovy Vary.
Sobotu jsem věnovala vycházce do přírody, zašla jsem do Obory svatý Linhart, která nabízí ojedinělý zážitek při pohledu na zvířata a krajinu, a to z výšky. K tomu účelu slouží soustava můstků a lávek, které místy vyvedou stezku až do šestimetrové výšky. Pozorovat jsem mohla jeleny a daňky, ale na divočáky jsem štěstí neměla.
Daněk evropský (Dama dama)
Základní informace: Samci v řijnu věnují během říje nejvíce sil obraně svého pářícího území, toto území si označují močením. K zastrašení soků a k vábení samic vydávají zvláštní zvuky, tzv. rochání. Samice (daněla) rodí na začátku léta odděleně od stáda jedno mládě (výjimečně 2).
Potrava: tráva, šťavnaté byliny a listí keřů a stromů
Váha daňka okolo 55 kg, daněla 30-35 kg.
Jelen sika Dybowského (Cervus nippon dybowski)
Základní informace: Laň siky Dybowského je březí 8 měsíců, mláďata se rodí v květnu až červnu.Dospívají kolem 2 let.
Potrava: tráva, bylinky, semena či listy
Váha jelena cca 85 kg, laň cca 50 kg.
Prase divoké (Sus scrofa)
Základní informace: Prase divoké ve dne nejčastěji odpočívá, nejvyšší aktivita je v noci. Pohlavní dospělost bachyně je mezi 8.–10. měsícem života, u kance to je okolo věku 2 let. Vrh selat od března do května, 3–12 kusů.
Potrava: všežravec
Na vycházce jsem viděla i Kapli svatého Linharta, která vznikla z původní skromné stavby, která byla do dnešní podoby přestavěna v r. 1838 a později doplněna i o historickou pergolu.
Ke kapli se váže dávná pověst Podle v Karlových Varech tradované legendy přišel poustevník Linhart do lesů nad prameny až z daleké Itálie. Přespříliš velký hřích patrně tížil jeho duši a on se jej snažil odčinit. Usadil se proto v prosté chýši v odloučení od lidí a naučil se tu léčit nemocné. A to nejen bylinami, ale začal rovněž využívat i horké prameny z údolí od řeky Teplé. Naučil se také léčit domácí zvířata.
29. 9. 2018, Karlovy Vary, Doubí
Kolonády plné léčivých pramenů
V neděli jsem si prošla část lázeňské promenády. Začala jsem tradičně u Hotelu Thermal na jehož bazén s termální vodou mám nádherné vzpomínky z doby, kdy jsem Karlovy Vary navštívila poprvé. Bohužel, nyní je bazén pro havarijní stav uzavřen.
Mou první zastávkou byla Sadová kolonáda. Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera.
Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen (28,7°C), který obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale má větší množství CO2.
Z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene (41,6°C) v suterénu Vojenského lázeňského ústavu. Tento pramen se původně jmenoval Císařský pramen a vytryskl zde v půlce 19. století.
Prošla jsem kolem budovy Vojenského lázeňského ústavu, kde jsem byla ubytována při mé první návštěvě lázní až k altánu pramene Svoboda. Osmiboký dřevěný sloupový altán byl postaven v devadesátých letech 19. století nad nově zachyceným pramenem v prostoru pod Bernardovou skálou mezi Mlýnskou kolonádou a Lázněmi III.
Vývěr pramene, nazývaný od roku 1946 pramen Svoboda (62,4°C), byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I.
Mou další zastávkou byla Mlýnská kolonáda. Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871 - 1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku.
V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů:
Mlýnský pramen (56°C), který je už od 16. století užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z tohoto oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.
Pramen Rusalka (60°C). Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavěna a pojmenována jako Mlýnská.
Pramen knížete Václava I (65°C) a Pramen knížete Václava II (64,3°C). Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.
Pramen Libuše (63°C), původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.
Skalní pramen (46,9°C), který až do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.
Poslední zastávkou byla Tržní kolonáda. Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 - 1885 v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády.
V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny:
Pramen Karla IV. (64°C), jehož léčivé schopnosti možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.
Dolní Zámecký pramen (55,6 °C). Vývěr Zámeckého pramene byl poprvé objeven v roce 1769. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Dle rozboru má pramen stejné složení jako Vřídlo. Roku 1809 se však vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později.
Tržní pramen (65,2°C), který se od svého objevení v roce 1838 několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.
Mezi Tržní kolonádou a Vřídlem jsem si dala tradiční teplé lázeňské oplatky a tím mé putování karlovarskou lázeňskou promenádou zatím skončilo. Už teď se ale těším na jeho další pokračování na kterém mě čeká Vřídlo, Grand Hotel Pupp a mnoho dalších lahůdek.
Toto lázeňské město je nádherné a stojí za to se sem vrátit.
30. 9. 2018, Karlovy Vary