Litva
Čtvrtý den nás přivítala Litva, resp. její největší námořní přístav ve městě Klaipéda, které je po Vilniusu a Kaunasu třetím největším litevským městem. Žije zde přes dvě stě tisíc obyvatel a je to kulturní a hospodářské centrum západní části země.
Klaipéda je nejstarším městem Litvy. V jeho okolí existovalo lidské osídlení už za dob Římanů – pocházejí o něm zprávy z 1. století n. l. Město samotné bylo založeno řádem Livonských rytířů až v roce 1252, ale pyšní se nejstaršími dochovanými písemnými doklady. Tehdejší podhradní osada zvaná Memel se začala brzy zalidňovat přistěhovalci z Německa a po čase se z ní stalo významné hanzovní centrum, které těžilo ze své výhodné polohy u Baltského moře a z obchodu s litevským dřevem.
Dlouho zůstával Memel pouze městem regionálního významu. Až na konci 1. světové války z něj byla evakuována německá vojska a město zabrali Litevci. Tehdy byl Memel přejmenován na Klaipéda, oficiálními jazyky zůstala němčina a litevština a obě komunity spolu vycházely poměrně dobře. Změna nastala s příchodem 2. světové války, kdy byla celá oblast, podobně jako Rakousko a Sudety, zabrána Hitlerovým Německem. Hitler se osobně ve městě vylodil z bojového křižníku Deutschland dne 23. března 1939. Po příchodu vítězící Rudé armády v r. 1944 z města uprchla naprostá většina německy mluvících obyvatel, takže dnes se zde lze potkat jen s hrstkou potomků původních obyvatel Memelu. Za sovětské nadvlády byla Klaipéda strategicky významným přístavem a cizinci do něj směli vstoupit jen na zvláštní povolení.
Nás po vylodění čekal autobusový výlet do nedalekého přímořského letoviska Palanga.
Historie Palangy se datuje od 12. století. Kvůli poloze bylo město často napadáno a neustále ničeno, nacházelo se v místě, kde se po staletí střetávaly zájmy Pruska a Polska. Existoval zde také jediný litevský přístav, zničený v roce 1710 švédskou armádou. Rozvoj města započal až v 19. století, během sovětské éry se stalo jedním z nejoblíbenějších míst v Litvě.
První zastávkou byl Botanický park vytvořený v letech 1897 - 1907, kde se nachází přes 200 druhů stromů a svěžích keřů.
Bohužel jsme neměli dostatek času a tak jsme z parku o rozloze 110 hektarů viděli jen malou část - přístupovou cestu k paláci Tyszkiewiczovy rodiny z 19. století. Zahrady byly navrženy francouzským architektem E. Andrém a v okolí paláce jsme mohli vidět dokonale udržované záhony. Zajímavostí je malá svatyně s uměle zbudovanou jeskyní věnovanou Madoně, kterou si na počátku 20. století objednala rodina hraběte Tyszkiewicze.
Navštívili jsme dobře udržovaný a bohatě vybavený rozlehlý klasicistní palác, který dnes propůjčuje prostory Muzeu jantaru vystavujícímu okolo 20 tisíc exemplářů medově zbarveného "baltského zlata".
Druhou zastávkou bylo centrum Palangy - kolonáda s bary, kavárnami, hotely a obchody, která končí 100 let starým a 400 metrů dlouhým molem na pobřeží.
Balt je mělký, a protože Palanga není přístavem, molo umožňuje připlouvat lodím co nejblíže k pevnině.
Poté nás autobus odvezl zpět do Klaipédy. Přirozeným centrem města je Divadelní náměstí, pojmenované po velmi zdobné neoklasicistní divadelní budově stojící na jeho severní straně. Právě z jejího balkonu vyhlásil Adolf Hitler připojení města k třetí říši.
V centru náměstí stojí Annina fontána, replika slavného předválečného památníku věnovaného německému básníkovi Simonovi Dachovi. Ženská postava představuje hrdinku jeho lidové písně Ännchen von Tharau.
Nedávno zrestaurované dlážděné divadelní náměstí bylo plné stánků se suvenýry.
Odtud to byl už jen kousek k lodi a tak jsme přešli přes houpající se dřevěný most na nábřeží. V blízkosti mostu nás zaujala 2,4 metru vysoká bronzová socha strašidelné siluety, která vypadá, že právě vystupuje z vody. Oficiálně se jmenuje Černý duch.
Legenda říká, že v roce 1595 spatřil jeden z hradních strážců u doků strašidelnou postavu s kapucí. Mystický návštěvník varoval strážce, že městské zásoby obilí a dřeva se mohou vyčerpat, a pak zmizel právě tak, jako se zjevil.
23. 7. 2018, Litva - Klaipéda
Zajímavosti z Klaipédy
- je také jedním z velmi mála nezamrzajících přístavů v severní Evropě a nachází se na tehdejší Jantarové obchodní stezce,
- je zde i jedinečný národní park Kuršská kósa která je právem považována za jedno z nejexotičtějších a nejkrásnějších míst celého Pobaltí. Celý tento národní park je tvořen téměř stokilometrovým písečným poloostrovem s navátými dunami, který odděluje Kuršský záliv a je domovem vzácného ekosystému.