Německo
Dvanáctidenní okružní plavba severní Evropou začala na hlavním nádraží v Praze. Vlakem jsme cestovali do Berlína, kde jsme na dvoupatrovém hlavním nádraží přesedali na další vlak do Hamburku, abychom tam podruhé přesedali na třetí vlak do Kielu. Největší obavy jsme měli z toho, aby vlaky jely na čas a neměly zpoždění, což by značně zkomplikovalo další cestování. Naštěstí všechny vlaky jely na čas a tak jsme i my dorazili do Kielu dle harmonogramu.
Severoněmecký přístav Kiel leží v hluboko do pevniny zařízlém Kielském zálivu Baltského moře. Kielský záliv je kanálem propojený se Severním mořem a díky tomu je Kiel opravdu důležitým a významným přístavem nákladní, trajektové i osobní lodní dopravy.
Město má velice příjemnou přímořskou atmosféru, na ulicích je spousta útulných hospůdek nabízejících rybí dobroty, německá piva a další lokální speciality. V historickém jádru je mnoho pěkných budov postavených v typickém severoněmeckém stylu.
Bohužel, nic z těchto krás jsme nemohli vnímat, neboť na nalodění na palubu lodi Costa Pacifica (italské společnosti Costa Croriere), která vyplouvala na svou plavbu do pobaltských republik, Ruska, Finska a Švédska jsme měli jen hodinu. Což o to, hodina na přesun z vlakového nádráží na místo, odkud měla loď vyplouvat, byla dostatečná. Problém byl ale v tom, že až na místě tohoto odplutí, jsme zjistili, že nám cestovka dala špatné soudřadnice místa odplutí. Byly na opačném břehu Kielského zálivu. Začal závod s časem. Bylo to vysilující a velmi, velmi, ale fakt VELMI stresující. Nakonec jsme však správné místo vyplutí našli a podařilo se nám i nalodit.
Ještě chvíli doznívaly ozvěny stresu, ale po několika drincích z palubního baru jsme se mohli těšit z nastávající pohodové plavby.
Z horní paluby, která byla výše než přístavní budovy, jsme sledovali, jak přístavní dělníci uvolňují lana a loď se dává do pohybu. Ještě lodní zahoukání a už vyplouváme!
Pomalu jsme opouštěli Kielský záliv. Minuli jsme památník U-Boat Möltenort věnovaný obětem ponorkové války, který byl postaven cca 8 km severně od Kielu v městečku Heikendorf a vydali se na širé moře.
V pozdním odpoledni jsme se ubytovali v kajutě, zjistili, kde bude večeře a příští den snídaně a pak už jsme si užívali klidnou plavbu, vychutnávali drinky v baru a sledovali (pro nás) první západ slunce “do moře”.
20. 7. 2018, Německo - Kiel
Plavba po moři
Druhý den jsme se věnovali detailnějšímu prozkoumávání lodi. Pohyb na lodi byl sice usnadňován všude přítomnými orientačními plánky, nicméně chodby v útrobách lodi jsou všechny stejné a absence oken způsobuje, že člověk netuší, zda je na chodbě nasměrován k přídi či zádi. A protože jsme měli ubytování na přídi a všechny restaurace byly na zádi, bylo to vždy o chvilkovém přemýšlení, kudy se po vystoupení z výtahu vydat, zda vlevo, či vpravo. Navíc má loď necelých 300 metrů, tekže jsme nachodili nejeden kilometr.
Loď má mnoho restaurací a ještě více barů. Také míst k zábavě je nespočet. Sice je celý interiér lodi stejně hudebně “naladěn”, přesto jsou všechny restaurace a bary odlišné. Je to jako mít dovolenou v několika hotelech najednou.
Ze všech možností zábavy jsme nakonec zvolili koupání v bazénu. Přeci jen, je to tak trochu zvláštní - být na lodi a plavat při tom v bazénu:-)
U večeře jsme se seznámili s našimi spolustolovníky, milým manželským párem z Loučně nedaleko Nymburku. Večer jsme poseděli v baru u skleničky a seznámili se s dalšími Čechy, tentokrát to byl mladý Tomáš, který cestoval s babičkou a dědou ze Stříbra.
Posádku tvořili převážně mladí lidé, přesto zcela profesionální a velice milí a vstřícní.
21. 7. 2018, Baltské moře
Polská Gdyně
Třetí den jsme ráno připluli do Polska a zakotvili v Gdyni, což je město na severu Polska, které je společně s městy Sopoty a Gdaňsk součástí tzv. Trojměstí. Trojměstí je nejdůležitější hospodářské, školské a kulturní centrum v Pomořském vojvodství. Celkem zde žije přes 750 000 obyvatel. Gdyně získala městská práva až v roce 1926, takže je jedním z nejmladších polských měst. Jeho rozvoj souvisí s vybudováním námořního přístavu v Gdaňském zálivu.
My jsme zde vyzkoušeli jak se dostaneme z lodi. Každé opuštění paluby je totiž prostřednictvím čipové karty zaznamenáno a opětovné vrácení na palubu je spojeno i s osobní prohlídkou - všechny osobní věci jsou podrobeny rentgenu a člověk prochází bezpečnostním rámem. Je to stejné jako na letišti s tím rozdílem, že když člověk letí na dovolenou letadlem, prochází touto kontrolou jen 2x. My ji měli každý den, respektive pokaždé, když jsme chtěli opustit loď nebo se na ni vrátit.
22. 7. 2018, Polsko - Gdyně