OpenHouse Praha 2018
Od Marťase a Simči jsem se dozvěděla o skupince nadšenců, kteří organizují otevírání běžně nepřístupných budov. Založili sdružení OpenHouse Praha, jehož účelem je popularizovat architekturu a umožnit lidem její poznávání v širších urbanistických, historických a kulturních souvislostech.
A protože mě architektura zajímá, navštívila jsem 4. ročník víkendového festivalu otevřených budov, díky kterému jsem se mohla zdarma podívat do desítek běžně nepřístupných budov a prostorů.
Vybrala jsem si návštěvu vládního salonku (císařské čekárny) na Nádraží prezidenta Wilsona.
Málokdo tuší, že v budově hlavního nádraží v Praze se nachází nejhonosnější nádražní salonek v České republice. Vznikl při secesní přestavbě nádraží pod taktovkou architekta Josefa Fanty. V luxusním prostředí pod velkými plátny s pražskými motivy tu na vlak čekali všichni naši prezidenti, ale třeba i císař František Josef I., Fidel Castro, Kim Ir-sen, či dokonce mrtvola Reinharda Heydricha. A protože neplánuji stát se hlavou českého státu, festival Open House Praha mi nabídl jednu z mála příležitostí, jak se do skvostného salonku podívat.
Adresa: Wilsonova 300/8, Praha 2-Vinohrady (vstup z 1. nástupiště jih)
Rok: 1871; 1901–1909 (přestavba)
Architekti: Ignác Ullmann a Viktor Barvitius; Josef Fanta
Druhá návštěva se týkala Ústřední telekomunikační budovy CETIN od společnosti Česká telekomunikační infrastruktura, a.s.
Jedna z výrazných dominant na horizontu Prahy byla ve své době největší telekomunikační budovou v Evropě. Svým technickým vybavením patřila dokonce ke světové špičce. Výtahem jsem vyjela do 14. patra, kde mě čekal netradiční výhled na Prahu ze spodního ochozu hlavní věže, jejímž chodbám a podzemí se přezdívalo pražský Mordor.
Adresa: Olšanská 2681/6, Praha 3-Žižkov
Rok: 1972–1979, 1980 (zahájení provozu)
Architekti: František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný, František Štráchal a Vladimír Oulík
Pak jsem se vydala z Ohrady, parkem na Vítkově, k Národnímu památníku na Vítkově.
Je to funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929 - 1933. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období první světové války. Rozšířen byl v letech 1946 - 1949. Mezi lety 1954 - 1962 tu bylo umístěno mauzoleum Klementa Gottwalda. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace. Součástí památníku je i třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, socha Jana Žižky.
19. 5. 2018, Praha - Vinohrady a Žižkov