Kouzelný Bamberk
Letošní adventní poznávání okolních zemí mě zavedlo do Německa. V plánu byl Norimberk a nedaleko vzdálený Bamberk, který se rozkládá na sedmi pahorcích a v údolí mezi rameny řeky Regnitz. První zmínky o Bamberku jako o hradu ve vlastnictví rodu Babenberků pocházejí již z roku 902, ale předpokládá se zde starší, snad již keltské osídlení. Půvabným domkům na březích řeky, kdysi obývaných rybáři, se říká „Malé Benátky“. V historické měšťanské části jsou domy natěsnány na sebe a město je protkáno sítí křivolakých uliček.
Má procházka začala na náměstí Maxplatz, kde jsem si prošla trh s vánočními stánky, ochutnala sváteční punč a oči mé se kochaly rozmanitými vánočními ozdobami.
Hned vedle stojí kostel svatého Martina, dostavěný roku 1693. K jeho zajímavostem patří klenba vymalovaná tak, aby vytvářela dojem kupole a člověk vcházející do kostela tak má pocit, že je místnost vyšší. 
Dále jsem zamířila ke světové raritě v podobě Radnice, která zde stojí na mostě uprostřed řeky.
Původně gotická stavba radnice byla přestavěna v rokokovém stylu a v polovině 18. století se na ní objevily i fresky, na nichž můžeme pozorovat i pár plastických prvků.
Zajímavost: O umístění radnice se říká, že biskup nechtěl pro stavbu měšťanům uvolnit ani kousek města, a proto zatloukli uprostřed řeky kůly a vytvořili tak umělý ostrov, na kterém radnici postavili.
Následovala procházka úzkými uličkami s krátkým zastavením u budovy historické pivnice Schlenkerla, kde je možno ochutnat kouřové pivo.
A pak už mé kroky mířily na náměstí Domplatz, kterému dominuje Bamberský dóm sv. Petra a sv. Jiří. Katedrála byla postavena roku 1002 stavitelem Jindřichem II. ze saského rodu Liudolfovců, který je zde i pohřben. Čtyři věže kostela dosahují výšky 81 metrů. 
Zajímavým dílem jsou varhany, které byly vysvěceny v roce 1976. Moderní kompozice nástroje se 77 registry na čtyřech manuálech a okolo 6000 píšťal překonává všechny dosavadní varhany této katedrály. Dnešní varhany splňují nejenom liturgické požadavky, ale jsou i oblíbeným koncertním nástrojem.
K významným uměleckým dílům interiéru patří také socha Bamberského jezdce, kterou lze spatřit u severozápadního pilíře východního chóru. Tato jedinečná jezdecká socha je nejznámějším uměleckým dílem, které se v dómu nachází. Dodnes není zpodpovězena otázka, koho má jezdec představovat. S největší pravděpodobností se jedná o uherského krále, později svatořečeného Štěpána I. Ušlechtilá postava jezdce na koni, který se zdviženou hlavou vjíždí do Božího chrámu, je na tehdejší dobu ojedinělým výtvorem.
Vánoční Norimberk
V pozdějším odpoledni jsem se autobusem přemístila do Norimberku. Vzhledem k faktu, že se mělo za nějaké 2 hoďky stmívat, jsem se rozhodla, že nejprve projdu starobylé centrum města z jihu na sever, abych viděla památky z exteriéru a na zpáteční cestě prozkoumám některé památky i zevnitř.
Normiberk je historicky, kulturně i hospodářsky významné univerzitní město ležící na obou březích řeky Pegnitz. Se sousedními městy Fürth, Erlangen a Schwabach srůstá do sídelní oblasti s více než 1,2 miliony obyvatel.
Toto město je jedno z mála, které si ponechalo téměř celý hradební systém kolem svého Starého města. Podle dobových rytin mělo středověké opevnění dokonce dva okruhy hradeb. Součástí nynějších hradeb je okolo šedesáti věží, kterým vévodí čtyři dochované mohutné válcové věže zvané Tlusté. Na severozápadě a severovýchodě to jsou Neutorturm a Laufentorturm, na jihozápadě a jihovýchodě Spittlertorturm a Frauentorturm.
A právě u jihovýchodní věže Frauentorturm začala má prohlídka města. Vydala jsem se po cestě Königstrasse, kolem nákupní Galerie Kaufhof, na náměstí Lorenzer Platz, kde stojí gotický kostel sv. Vavřince (st. Lorenzkirche). Kostel byl vystavěn v letech 1250 až 1390 v gotickém stylu. V roce 1477 byla zvětšena východní část kostela. Za druhé světové války byl kostel vybombardován a po válce znovu opraven. Kostel má dvě věže a mezi nimi devítimetrovou rozetu (kruhové okno) s erby Karla IV. a jeho manželky Anny Svídnické.
Naproti kostela stojí Nassauerův dům. Jde o středověkou obytnou věž z tzv. červeného pískovce. Přestože byl dům původně v románském stylu, po několika přestavbách na něm dnes najdeme prvky gotiky. Je to poslední obytná věž, která v Norimberku zůstala.
Na Muzejním mostě přes řeku Pegnitz jsem se nechala vyfotit kolemjdoucími češkami a pak jsem došla na náměstí Hauptmarkt. Jeho rozloha je 5 tisíc metrů čtverečních a obklopuje ho mnoho krásných historických měšťanských domů, kavárny a bary. 
Přešla jsem do protějšího rohu, kde stojí Krásná fontána. Je vysoká 19 metrů a má tvar gotické kostelní věže.
Zajímavost: Během druhé světové války byla kašna uzavřena v betonovém sarkofágu aby přežila bombardování bez úhony.
Pokračovala jsem dál na sever na náměstí Sebalder Platz, kde stojí nejstarší městský kostel sv. Sebalda. Byl postaven v letech 1230 až 1270 jako románská bazilika s dvěmi věžemi. Ve 14. století byla stavba přestavěna v gotickém slohu.
Odtud se mé kroky stočily na západ až jsem došla k severozápadní tlusté věži Neutorturm. Podél hradeb jsem pokračovala k Tiergartenské bráně, která je součástí městské zdi.
Hned vedle brány stojí jeden z nejzachovalejších pozdně gotických hrázděných domů Starého Města Pilátův dům. Dům postavený v roce 1498 má pískovcové přízemí a tři dřevěná hrázděná patra s vysokým štítem, který je zakončen osmibokým vikýřem. Na rohu domu je umístěna socha sv. Jiří ve zbroji, která odkazuje na povolání prvního majitele.
Od Pilátova domu jsem prošla úzkou uličkou do kopce a pak po schodech, abych se ocitla pod císařským hradem Nürnberger Burg. Jde o soubor středověkých opevněných budov stojícívh na pískovcovém hřebeni a hrad je tak dominantou historického centra města. Hrad byl sídlem většiny císařů Svaté říše římské a také ho často využíval král Karel IV., kterému se zde v roce 1361 narodil jeho syn Václav IV.
Zajímavost: Hrad měl jediný zdroj vody a ten se nacházel v 50 metrů hluboké studni uprostřed nádvoří. Ve studni byla výška hladiny ve 3 metrech, což stačilo na běžný provoz hradu. Ale během pobytu císaře, kdy bylo na hradě i mnoho návštěv, musela být voda navíc dopravována i z města.
Když jsem se dostatečně pokochala výhledem na město, následovala cesta zpět. A protože se začalo stmívat, nastal ten správný čas navštívit památky také uvnitř.
Jako první jsem zavítala do kostela sv. Sebalda, ve kterém se nachází hrob sv. Sebalda - patrona města. Náhrobek odlitý z mosazi zhotovil významný renesanční sochař a kovolitec Peter Vischer se svými syny. Jsou zde také nádherné vitráže a sochy řezbáře Veita Stosse.
Na náměstí Hauptmarkt jsem našla vánoční stánky s panáčky pro štěstí, kteří jsou zhotoveni ze švestek a datlí a hlavu mají z vlašského ořechu. Jedná se o jedinečné suvenýry typické pro Norimberské vánoční trhy.
Neskutečnou spoustou lidí na vánočním trhu jsem se prodrala až ke vstupu do kostela Panny Marie. Kostel byl postaven v pozdně gotickém stylu v letech 1468 až 1494, má tři lodě o délce 109 a šířce 40 metrů.
U hlavního vchodu je umístěn honostný barokní náhrobek císaře Ludvíka IV. Bavora, ale protože bylo v kostele obdobně mnoho lidí jako na vánočních trzích, nemohla jsem nic pořádně vyfotit.
Z venku jsem zahlédla na štítě kostela norimberský orloj. Každé poledne se orloj rozezní troubením trubačů. Poté se objeví sedm kurfiřtů (volitelé císaře), kteří třikrát obejdou císaře. Orloj byl postaven jako připomínka Zlaté buly Karla IV. Ta ukládá povinnost, aby každý nově zvolený římský král svolal říšský sněm do Norimberka.
Dál jsem se proplétala krásně vánočně vyzdobenými uličkami, fotila původní hrázděné a historické domy v nočním světle a kochala se pohledem na rozmanité věci prodávané na trzích.
Nakonec jsem navštívila kostel sv. Kláry, který zvenku vypadá jako stará původní stavba, ale uvnitř je ryze moderní. Nebyla zde vysoká klenba ani typická výzdoba. Naopak zde bylo mnoho moderních prvků jako sklo a plast. Přesto jsem zde cítila pokoru a klid v duši.
Procházkou po malém a útulném vánočním trhu u Tlusté brány jsem se s adventním Norimberkem rozloučila. Byl to krásný výlet do nádherného města, kam se jistě ještě někdy vrátím.
14. 12. 2019, Německo, Bamberk a Norimberk