Podzemní labyrint, pivo i synagogy
Pivovar Plzeňský Prazdroj, rodiště světoznámého ležáku Pilsner Urquell, je největším pivovarem v České republice. Pivo se v Plzni vaří takřka od jejího založení. Samotný Plzeňský Prazdroj založili a postavili společnými silami právováreční měšťané v roce 1842. V tehdejším Měšťanském pivovaru v Plzni byla uvařena první várka spodně kvašeného ležáku, který následně dobyl celý svět pod jménem Pilsner Urquell.
Při prohlídce pivovaru jsme měli možnost poznat jedinečný příběh tohoto piva. Prohlídková trasa nám ukázala varnu z 30. let minulého století i historické sklepy, kde se dodnes vyrábí pivo tradiční metodou jako za dob prvního sládka. Viděli jsem novou stáčírnu, která zvládne 120 tisíc lahví za hodinu i “srdce pivovaru” - moderní varnu z roku 2004. Prohlídku jsme zakončili degustací nefiltrovaného a nepasterizovaného piva načepovaného přímo z ležáckých dubových sudů v historických sklepech.
Plzeňské historické podzemí bylo pod centrem města budováno od 14. století a s délkou 20 km patří k nejrozsáhlejším v České republice.
Téměř 800 metrů dlouhý prohlídkový okruh nás provedl labyrintem chodeb, sklepů a studní. Díky vystaveným předmětům, které se našly převážně ve zdejších studních, jsme nahlédli také do tajů každodenního středověkého života, dozvěděli jsme se jak se dříve skladoval led a potraviny, jakou roli hrálo podzemí v době obležení a prohlédli jsme si historickou vodárnu z první poloviny 16. století, nejlépe zachovaný objekt svého druhu v Česku.
Plzeňskému hlavnímu náměstí Republiky vévodí překrásná gotická katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v České republice. V době založení města bylo náměstí se svými rozměry 139 x 193 m jedním z největších v Evropě, nyní se pyšní třemi zlatými moderními kašnami, které představují heraldické figury z plzeňského znaku – anděla, velblouda a chrtici.
Přímo na náměstí Republiky se nachází renesanční klenot – radnice, která od svého vzniku stále slouží svému účelu. Byla postavena podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554-1559. Její budova je zdobená sgrafity se zobrazením městského znaku a českých panovníků.
Velká synagoga, postavená v roce 1893 v maursko-románském stylu, je třetí největší v Evropě (a pátou na světě). Je svědectvím bohaté židovské obce v Plzni, která byla bohužel v průběhu nacistické okupace v letech 1939 - 1945 téměř zdecimována. Historická budova prošla koncem 20. století náročnou rekonstrukcí a kromě náboženských účelů slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako koncertní a výstavní sál.
Nově zrekonstruovaná Stará synagoga se nachází v docházkové vzdálenosti od Velké synagogy. Je skrytá ve vnitrobloku v blízkosti Smetanových sadů, takže je ji při prohlídce města velice snadné minout a i my jsme měli trošku problém ji objevit. Původně zde bývala i židovská škola, nyní je na jejím místě netradiční Památník obětem holocaustu.
Svátek CHANUKA (Zasvěcení) se slaví osm dní (většinou připadá na prosinec). Svátek připomíná vítězství židů nad pohanským panovníkem Sýrie, který zakázal dodržovat biblické příkazy a znesvětil Chrám.
Synagoga je slovo řeckého původu znamenající "shromáždění" a slouží především bohoslužbě, je však též místem výuky a společenským střediskem. Nejdůležitější součástí vybavení synagogy je svatostánek (ARON HA-KODEŠ) uchovávající svitky Tóry. Svatostánek stojí u východní stěny, k jeho zakrytí slouží opona a před jeho horní částí je zavěšeno věčné světlo (NER TAMID). K předčítání Tóry a ke kázáním slouží vyvýšené řečniště nazývané BIMA nebo ALMEMOR, tradičně umístěné ve středu sálu.
Při bohoslužbách se zachovává oddělení mužů a žen. V synagogách se proto nachází prostor vyhrazený ženám.
13. -14. 7. 2019, Plzeň