OpenHouse Praha 2019
Letos jsem v rámci 5. ročníku OpenHouse navštívila 3 stavby:
Velký strahovský stadion je stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činí 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení. Od března 2003 jsou betonové tribuny zapsány na seznamu kulturních památek ČR. 
Z historie: Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Po dalších šesti letech byl stadion modernizován.
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a automobilové závody, které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.
Po druhé světové válce se stadion dále rozrůstal. Konaly se zde všesokolské slety, později spartakiády. Poslední spartakiáda se konala roku 1985. Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90 letech byla plocha párkrát využita pro pořádání koncertů, konalo se zde i několik veletrhů ForArch a jednou byl též ukázkově předveden kolektivní jezdecký sport pólo.
Na začátku 21. století se objevovaly tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. V roce 2003 část stadionu za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha, vzniklo zde na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem. V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a Stadion připadl městu.
Hvězdárna Ďáblice se nachází na východním okraji vrchu Ládví na buližníkovém útvaru nazvaném „Na vyhlídce“. V nadmořské výšce 328 metrů ji mezi roky 1955 a 1958 v rámci akce Z zbudovali členové Astronomického kroužku. Hvězdárna má dvě kopule pro pozorování. Dnes je spojena se Štefánikovou hvězdárnou na pražském Petříně a od roku 1975 je třetím střediskem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Na stavbu byly použity zbylé panely z výstavby prvního panelového domu v Československu. Její západní a východní pozorovací kopule jsou osazeny refraktometry o průměru objektivu 15 a 19 cm.
Zámecká kaple Nejsvětější Trojice a sv. Václava v Ďáblicích
Přirozenou dominantou starých Ďáblic je od poloviny 18. století budova křižovnického zámku, za jehož ušlechtilou fasádou uličního průčelí se poněkud nečekaně skrývá sakrální prostor zasvěcený Nejsvětější Trojci a svatému Václavu.
Přestože byla kaple na počátku 20. století asymetricky rozšířena, a i přesto, že řada jejích uměleckořemeslných předmětů a detailů vzala v druhé polovině 20. století za své, působí její interiér jednotným rokokovým dojmem, kde bohatě zlacené plastiky s inkarnáty, mramorávání oltáře a světlý lehký tón nástěnných maleb vytváří intimní duchovní prostor tohoto jedinečného barokního skvostu.
18. 5. 2019, Praha - Strahov a Ďáblice