Hledání vyhlídky na pražské mosty
Impulzem k tomuto výletu byla fotografie z internetu. 
Je krásná a je mi jasné, že fotograf kromně profi fotoaparátu pužil také následnou úpravu v počítači. Chtěla jsem zjistit, odkud jsou pražské mosty focené a jak velký rozdíl bude ve fotografii focené mým mobilem:-) Ale protože jsem na to měla celý den, spojila jsem hledání místa s návštěvou dvou mosteckých věží a procházkou po Karlově mostě.
Malostranská mostecká věž je vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy a je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s nižší Juditinou věží. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránily bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu.
Výška věže je 43,5 metrů, ochoz byl založen ve výšce 26 metrů. Původně měla mít zřejmně bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879 - 1883, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem.
Karlův most je druhým nejstarším kamenným mostem v České republice. Základní kámen celé stavby byl položen v roce 1357, na základech Juditina mostu. Ten byl v roce 1342 stržen ničivou povodní. Jak je ze samotného názvu patrné, o stavbu mostu se zasloužil Otec vlasti Karel IV. Most, který již v minulosti představoval významnou spojnici mezi Starým Městem pražským a Malou Stranou, byl dokončen v roce 1402.
Po obou stranách mostu byly postupně instalovány sochy a sousoší. Ty pocházely z dílen předních sochařských mistrů té doby. Dnes je možno prohlédnout si jednatřicet sochařských klenotů.
Karlův most je dlouhý 515,76 metrů a dosahuje šířky 9,40 až 9,50 metru. Most je tvořen šestnácti mohutnými oblouky, které nesou celou konstrukci.
Staroměstská mostecká věž patří k nejvýznamnějším gotickým dílům. Věž spolu s mostem nechal vybudovat císař Karel IV. Brána do Starého Města pražského byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě městem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Výstavba byla započata záhy po položení základního kamene Karlova mostu v roce 1357. Stavitel věž umístil na mostním pilíři mezi první a druhý oblouk mostu. Budova byla stavebně dokončena až za syna Václava.
Věž byla několikrát svědkem zlomových událostí. Na konci třicetileté války roku 1648 odolala pravobřežní pražská města švédskému vojsku také díky Staroměstské mostecké věži. Při švédském ostřelování věže byla však značně poničena unikátní gotická výzdoba západní strany.
Záhada Sedmi maskaronů: Sedm kamenných tváří hledí již více jak 600 let z římsy Staroměstské mostecké věže na poutníky na mostě. Jsou zde jenom náhodou jako rozmar sochaře, nebo jde o vážně míněnou symboliku s hlubším významem?
Maskaron je plastický zdobný motiv v podobě lidské tváře (ženské či mužské), častěji fantaskní (mytologické) nebo zvířecí tváře, který je hojně využíván na fasádách architektury, ale i v interiérech.
Nakonec jsem doputovala až na vyhlídkové místo nedaleko Hanavského pavilonu v Letenských sadech v Praze - Holešovicích, v sousedství Kramářovy vily, kde jsem pořídila vytouženou fotografii pražských mostů.
22. 4. 2019, Praha - Malá Strana, Staré Město, Karlův most, Letná