Pražské Benátky
V půlce února jsem využila nabídku na vyhlídkovou plavbu celodřevěnou lodí typu Vodouch, postavenou v duchu nejlepší tradice 19. století, od společnosti Pražské Benátky.
Po sestupu do prostor přístaviště Judita, ukrytého v unikátním vodním podzemí Starého Města pod Křížovnickým náměstím, jsem se vydala na plavbu za neopakovatelnými výhledy i nepoznanými a tajemnými kanály.
Minula jsem nejstarší pražský vodočet Bradáč a viděla jedinečné panorama Pražského hradu a Národního divadla z těsné blízkosti vodní hladiny. Loď několikrát podplula Karlův most a pak zamířila až do samého srdce kanálu Čertovka, kde jsem mohla obdivovat majestátně se vyjímající kolo Velkopřevorského mlýna.
Muzeum Karlova mostu
Po skončení plavby jsem navštívila Muzeum Karlova mostu, které se nachází v několika sálech původního špitálu Křížovníků a kostela sv. Františka a přibližuje v mnoha rovinách zejména mostní stavitelství a vše, co s ním souvisí. S jasným důrazem na Karlův most mapuje historii spojení obou pražských břehů. K vidění jsou zde kamenné stavební prvky mostní architektury, původní řemeslnické nástroje, rekonstrukce dobových stavebních strojů (mimo jiné čtyřmetrový vrátek) a mnoho dalšího.
Mohla jsem tak obdivovat model předpokládané podoby Juditina mostu, vytvořený v rámci jednoho modelu spolu s mostem Karlovým. Model tak ukazuje změnu osy Karlova mostu oproti jeho subtilnějšímu předchůdci.
Historie: Již v 10. století vedl přes Vltavu první dřevěný most. Roku 1159 započala stavba prvního mostu kameného, ve své době učiněný div světa. Měl 20 oblouků a svou délkou přes 500 metrů byl tehdy nejdelší ve střední Evropě. Dokončen byl roku 1172 a dostal jméno po manželce druhého českého krále Vladislava I. Juditě, která se o jeho výstavbu zasloužila. Při velké povodni, 3. února roku 1342 v noci Juditin most nápor rozbouřené řeky nevydržel. Pro Prahu to byla veliká pohroma " Jako by padla koruna království, když se rozpadl most ...,"píše kronikář kanovník František.
S velkou slávou pak císař a král Karel IV. položil základní kámen ke stavbě nového mostu. Dle legendy jeho založení určil numerický výpočet astrologů, který v zápise vyjadřoval číselnou řadu 1-3-5-7-9-7-5-3-1, tedy v roce 1357, 9.7. v 5 hodin a 31 minut.
Stavba mostu byla svěřena dohledu stavebního mistra Otty a po jeho smrti Petru Parléři, nejvýznamnějšímu staviteli svatovítského chrámu. V roce 1402 byl zaklenut poslední oblouk Karlova mostu.
Sochy na Karlově mostě
Karlův most je světově unikátní galerií plastik pod širým nebem. Dnes s naprostou samozřejmostí procházíme pod skloněnými hlavami světců, sledováni jejich bedlivým pohledem a umravňováni vztyčenými ukazováčky.
První socha, či spíše kamenická nebo řezbářská práce se na mostě objevila již ve čtrnáctém století. Prostý kříž s tělem ukřižovaného na třetím pilíři vpravo při cestě od Starého města však dlouho nevydržel. Zničen byl roku 1419 za husitských bouří.
Změna měla nastat až roku 1683. K příležitosti uplynutí 300 let od domnělé smrti sv. Jana Nepomuckého byla na mostě vztyčena první socha světce. Nové století na mostě otevřela socha sv. Václava od cizince Otavia Mosta. Zakázkou na dvě sochy v roce 1706 odstartovali Brokofové osm let trvající období, ve kterém si každá významnější pražská sochařská dílna splnila svůj sen. Umístila na most sochu a nesmazatelně se tak zapsala do historie pražského barokního umění.
Zajímavá data:
r. 1759 - nařízení k dopravě na mostě, které káže vozům a povozům jezdit na mostě zásadně vpravo
r. 1883 - slavnostní jízda nové trati koněspřežné tramvaje. Přes most vedla trať dvoukolejná a do jeho mostovky tak byly vůbec poprvé zapuštěny tramvajové koleje.
r. 1905 - končí provoz koňky a je slavnostně zahájen provoz tramvají
r. 1962 - je Karlův most prohlášen Národní kulturní památkou
r. 1965 - je nadobro zrušen automobilový provoz po Karlově mostě
14. 2. 2019, Praha - Staré Město, Vltava a kanál Čertovka, Křížovnické nám.